Brukvovitá zelenina: Proč by neměla chybět na vašem talíři?

Víte, co je to brukvovitá zelenina? To je zelenina jako brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta, kedluben, ředkvičky, zelí a další. A na co je dobrá? Určitě celý život slýcháte, že byste ji měli jíst, že je zdravá – ale víte proč? Jestli ne, přečtete si dnešní článek a objevte s námi kouzlo brukvovité zeleniny!

Tento druh zeleniny je úžasný dar přírody, který můžete pravidelně přidávat do svého jídelníčku – a když to budete dělat, začnou se dít divy! Kromě toho, že má brukvovitá zelenina nízký obsah kalorií, nabízí kombinaci důležitých vitamínů, minerálů, vlákniny a fytochemikálií s výrazným dopadem na zdraví.

Seznam brukvovité zeleniny a jejich přínosy

Do skupiny brukvovité zeleniny patří brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta, kedluben, tuřín, ředkvičky, hořčice i různé druhy zelí. Každý druh této zeleniny má něco specifického – brokolice vyniká obsahem vitamínu C a sulforafanu, kapusta je skvělá na vitamín K a beta-karoten, zatímco květák dodává tělu cenný folát. Všechny mají navíc společné antioxidanty, vlákninu a protizánětlivé složky, které přispívají k prevenci chronických onemocnění. Opravdu stojí za to.

Vliv na detoxikaci organismu

Velmi žádaná přednost brukvovité zeleniny je její schopnost podporovat přirozenou detoxikaci organismu. Za to můžou hlavně glukosinoláty, sloučeniny, které se při žvýkání nebo krájení zeleniny mění na bioaktivní látky jako isothiokyanáty a indol-3-karbinol. Tyto látky aktivují detoxikační enzymy v játrech a pomáhají tělu odbourávat škodlivé chemikálie, což má úžasný efekt na naše celkové zdraví a správnou funkci celého těla. Indol-3-karbinol navíc ovlivňuje metabolismus estrogenů a může snižovat riziko hormonálně závislých (neboli hormonálně dependentních) nádorů.

Podpora imunity s brukvovitou zeleninou

Brukvovitá zelenina je výborný spojenec imunitního systému, a to především díky vysokému obsahu vitamínu C a A (ve formě beta-karotenu). Například jeden šálek syrové brokolice obsahuje až 135 % doporučené denní dávky vitamínu C, který je potřebný pro obranyschopnost, hojení ran a ochranu buněk před oxidačním stresem. Beta-karoten, který tělo přeměňuje na vitamín A, zase podporuje zdraví sliznic a zlepšuje funkce imunitních buněk. Takže jestli máte problémy se špatnou imunitou, víte, po čem sáhnout – brokolice a kapusta by se ve vašem jídelníčku rozhodně měly objevovat častěji.

Jak správně připravovat brukvovitou zeleninu pro maximální účinek?

Jak vytěžit maximum zdravotních benefitů brukvovité zeleniny? Je potřeba ji správně upravit. Glukosinoláty a sulforafan jsou citlivé na vysoké teploty. Nejlepší je jíst zeleninu úplně syrovou, a když už ji musíte vařit, tak jen krátce, například v páře nebo lehce podusit. Příliš dlouhé vaření ničí cenné fytochemikálie a vitamíny. Syrová nebo kvašená zelenina (např. kvašené zelí) si bioaktivní látky zachovávají v plné síle a mají nejlepší efekt na naše zdraví. Zeleninu můžete také jemně nasekat a nechat před tepelnou úpravou chvíli odstát – tím se aktivuje enzym myrosináza, který pomáhá uvolňovat zdraví prospěšné isothiokyanáty.

Když je brukvovité zeleniny v jídelníčku málo

Jestli se vám nedaří brukvovitou zeleninu pravidelně zařazovat do jídelníčku, stojí za zvážení doplňky stravy s obsahem podobných látek, jako má brukvovitá zelenina – beta-karoten, vitamín K, vitamín C… Tyto doplňky jsou funkční náhrada příjmu čerstvé zeleniny v období, kdy není dostupná, nebo pokud vám zkrátka nechutná.

POZOR: Doplňky stravy jsou přesně to, doplňky. Nenahrazují pestrou stravu, pouze ji doplňují. Snažte se dbát na co nejpestřejší jídelníček.

Důležité upozornění: Informace uvedené v tomto článku slouží pouze pro obecné účely a nenahrazují odbornou lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu. Při zdravotních potížích se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.