Přestože je dnes k dispozici mnoho způsobů jak s depresí bojovat, stigma spojené s duševními onemocněními často brání lidem v hledání pomoci. Tento článek se zaměřuje na to, jak depresi poznat, jaké jsou její příznaky a jaké jsou možnosti léčby.

Co je to deprese?

Deprese je duševní porucha charakterizovaná především trvalým poklesem nálady, ztrátou zájmu nebo potěšení ve věcech, které bývaly pro osobu příjemné, a sníženou schopností cítit radost. Tento stav není jen občasnou smutnou náladou, kterou každý někdy zažívá. Je to vážné a dlouhotrvající omezení, které může výrazně narušit denní fungování člověka.

Depresi můžeme charakterizovat i mnoha dalšími projevy, kterých si na první pohled nemusíme všimnout. Osoba trpící depresí prožívá pocity zmaru a beznaděje, má nedostatek motivace, je neschopna cítit radost (anhedonie), trpí úzkostí a osamělostí. Časté jsou také pocity bezcennosti nebo viny, a občas se může objevit zvýšená agresivita. Často se projevuje nízké sebevědomí, únava a snížená schopnost soustředit se.

Reakce na tento duševní stav se liší. Osoba s depresí může být podrážděná, agresivní a nepříjemná, nebo naopak unavená, klidná a tichá. Radostné reakce na pozitivní podněty často ustupují, a dotyčný může působit cynicky. Naneštěstí stavy deprese mohou často eskalovat v pokusy o sebevraždu či sebepoškozování. 

Druhy deprese

Depresi dělíme podle epizod, od lehké po těžkou. Důležité je zmínit, že ani lehká deprese není normální stav, měli bychom ji brát vážně a obrátit se na odborníka.

Lehká deprese

Při lehké depresi člověk pociťuje změny v jeho životě jako je úbytek radosti, skleslost, únava. Musí se nutit do každodenních činností a uzavírá se do sebe. Ovšem stále v celku zvládá vykonávat práci či jiné povinnosti.

Středně těžká deprese

Při středně těžké depresi člověk nezvládá vykonávat své povinnosti a nic ho nebaví.

Těžká deprese

U těžké deprese člověk zanedbává osobní hygienu, dělá nenáročné činnosti bez hlubšího zájmu (např. sleduje televizi, aniž by ho to bavilo), leží v posteli a zabývá se svými chmurnými myšlenkami.

Těžká deprese s psychotickými příznaky

Příznaky jsou stejné jako u těžké deprese, ale vyskytují se navíc vidiny nebo/a bludy.

Další druhy deprese

Sezónní deprese – Vyskytuje se během určitých ročních období, obvykle v zimě, a opakuje se každoročně. Lze ji léčit terapií světlem a případně kombinovat s další léčbou.

Deprese v těhotenství – Častější u mladších žen a žen nad 35 let, žen s nízkou sociální podporou nebo bez partnera, a také u žen, které mají smíšené pocity ohledně těhotenství nebo mají více porodů za sebou.

Poporodní deprese – Vyskytuje se u asi jedné ze sedmi žen v období od početí do prvního roku po porodu, s hlavními příznaky jako jsou depresivní stavy, ahedonie, únava a poruchy spánku. Rizikovými faktory jsou rodinná historie deprese, nízká sociální podpora a problémy s kojením.

Deprese v menopauze – V období menopauzy může dojít k rozvoji deprese v důsledku poklesu hladin estrogenů, zejména u žen, které již v minulosti trpěly depresí.

Deprese u dětí a adolescentů – Postihuje přibližně jedno z 33 dětí a jednoho z 8 dospívajících. Často je spojena s poruchami chování, agresivitou, a somatickými stížnostmi.

Úzkostně depresivní porucha – Projevuje se příznaky deprese i úzkosti, má těžší průběh a horší prognózu než samostatné výskyty těchto onemocnění.

Larvovaná deprese – Projevuje se jako jiné zdravotní problémy, ale skutečné příčiny jsou odhaleny až po nasazení antidepresiv.

Reaktivní deprese – Přímá reakce na traumatické nebo stresové životní období, obvykle trvající okolo roku. Spouštěčem může být úmrtí blízké osoby nebo jiná významná ztráta.

Rezistentní deprese – Charakterizovaná jako deprese, která neodpovídá na standardní léčebné metody. Nejúčinnější může být elektrokonvulzivní terapie (ECT).

Endogenní deprese – Často označovaná jako velká pravá deprese, která se objevuje náhle a bez zjevné příčiny, způsobená nerovnováhou chemických látek v mozku. Léčba obvykle zahrnuje použití antidepresiv.

Psychosomatická deprese – Tento typ deprese se projevuje psychosomatickými potížemi, jako jsou poruchy spánku, bolesti hlavy, kloubů, zad, žaludku, srdce, trávicí a dýchací obtíže nebo závratě.

Symptomatická deprese – Projevuje se jako deprese, ale ve skutečnosti je symptomatickým důsledkem jiných zdravotních problémů, jako jsou otravy, nádory, epilepsie nebo demence.

Jaké jsou příznaky deprese?

Deprese může vést k celé řadě příznaků, které ovlivňují fyzické a mentální zdraví. Liší se od člověka k člověku a mohou mít odlišnou intenzitu či trvání. Mezi tyto příznaky patří:

• Pocit skleslosti
• Snížená schopnost cítit radost (anhedonie)
• Pokles energie (u těžké deprese je tak výrazný, že dotyčný není schopen vstát z postele, učesat se apod.)
• Snížený zájem o aktivity, které nám dříve přinášely radost
• Pokles sexuální aktivity
• Myšlenky na sebevraždu (zvláště nebezpečné, pokud jsou doprovázeny mluvením o sebevraždě, plánováním sebevraždy nebo sebevražednými sny)
• Úzkost a neklid (neklid končetin, bušení srdce apod.)
• Potíže s koncentrací
• Častá nebo neustálá únava
• Nízké sebevědomí
• Pocity viny a bezcennosti, které mohou u těžkých depresí dosahovat úrovně bludů, přičemž se dotyčný může cítit vinen za různé globální katastrofy nebo konflikty
• Pesimistický pohled na budoucnost
• Poruchy spánku
• Změny chuti k jídlu, vedoucí k úbytku nebo nárůstu hmotnosti

Jak se léčí deprese?

Volba léčebné metody by měla být založena na lékařském posouzení a preferencích pacienta. V případě závažné deprese s vysokým rizikem ohrožení zdraví či života je vhodná hospitalizace na psychiatrickém oddělení, kde lékař rozhoduje o léčbě s důrazem na okamžité zásahy.

Standardní léčba obvykle zahrnuje psychoterapii a farmakoterapii, v těžkých případech se aplikuje elektrokonvulzivní terapie. Další léčebné možnosti zahrnují fototerapii nebo magnetickou stimulaci mozku, mezi novější metody patří léčba ketaminem, který byl původně používán jako anestetikum.

Rozhodování o léčbě u mírné deprese může začít psychoterapií nebo medikací, zatímco u středně těžké až těžké deprese by měla léčba vždy obsahovat medikaci, případně její kombinaci s psychoterapií.

Psychoterapie

Psychoterapie je preferovanou metodou pro mírnější formy deprese. Je užitečná, zejména když je deprese ovlivněna vnějšími faktory, a může se zaměřit na zlepšení řešení problémů nebo na změnu zakořeněných reakcí pacienta, které udržují problém. Psychoterapie hraje roli i v léčbě chronických depresí a u akutních těžkých depresí je možné uplatnit metody behaviorální aktivace, které se soustředí na postupné změny v chování.

Kognitivně behaviorální terapie (KBT)

KBT se zaměřuje na změnu myšlenkových procesů a chování pacienta. Je založena na předpokladu, že negativní vnímání sebe sama, druhých a světa vede k depresi. Terapie usiluje o korekci dysfunkčních přesvědčení a nabízí racionálnější pohled na situace, které pacient vnímá negativně. Součástí je také plánování denních aktivit a podpora efektivních strategií zvládání, přičemž se často zaměřuje na emoční zkušenost, zejména u chronických problémů.

Psychoterapie a KBT nejsou vhodné pro pacienty, kteří nejsou ochotní spolupracovat nebo mají tělesné či psychické stavy, které psychoterapii znemožňují. Tyto příznaky je potřeba léčit předem.

Antidepresiva a léky na předpis

Antidepresiva jsou indikována zejména u pacientů s minimálně středně těžkou depresí a jsou účinnější u vážnějších případů. Nejběžnější jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je escitalopram nebo sertralin. Tyto léky začínají účinkovat obvykle po několika týdnech a mohou působit na depresivní i úzkostné symptomy. Jsou dobře tolerované, ale mohou mít vedlejší účinky, jako je nevolnost nebo změny v sexuální funkci, které obvykle po vysazení léku odezní. V případě nedostatečné účinnosti nebo specifických symptomů může lékař předepsat i jiné typy antidepresiv.

Prevence a zdravý životní styl jsou klíčové pro snížení rizika vzniku nebo zhoršení deprese. Zahrnují pravidelnou fyzickou aktivitu, která může efektivně zlepšovat náladu a zdraví, stejně jako správnou životosprávu a sociální interakce.

Co je poporodní deprese?

Poporodní deprese je psychický stav, který může postihnout ženy po porodu. Tento typ deprese se vyznačuje dlouhotrvajícími a intenzivními pocity smutku, úzkosti, vyčerpání a může negativně ovlivnit schopnost matky pečovat o sebe a své dítě.

Příznaky mohou zahrnovat nízkou náladu, pocit beznaděje, ztrátu zájmu o činnosti, které byly dříve příjemné, problémy se spánkem, změny v chuti k jídlu, únavu, podrážděnost a potíže se soustředěním. Může být narušen vztah k dítěti, vzniká riziko zanedbání péče, protože matka nemusí být schopna starat se o dítě.

Poporodní deprese se liší od mírnějšího stavu známého jako poporodní blues, který může trvat několik dní až dva týdny a obvykle zmizí sám. Na druhou stranu, poporodní deprese může trvat měsíce a vyžaduje odbornou léčbu, jako je terapie nebo léky.

Ženy, které již měly zkušenosti s depresí, úzkostmi nebo psychózou, jsou k těmto poruchám více náchylné. Nicméně, i ženy pod dlouhodobou psychiatrickou péčí mohou poporodní období zvládnout dobře.

Jaké jsou příčiny deprese?

Stres

Psychické potíže se častěji vyskytují u lidí zažívajících zvýšený stres z různých důvodů, ať už ekonomických, pracovních, vztahových, tělesných či jiných. U budoucích matek je také důležité, zda si dítě přály, jak se těší na svou roli, zda bylo těhotenství a porod bez problémů a do jakého prostředí se dítě narodí. Spouštěčem může být i průběh porodu, vyčerpání nebo nedostatek spánku, které mohou přispět k obavám ze zvládnutí mateřské role a starostem o dítě.

Proti stresu je vhodné zařadit dostatek spánku, fyzickou aktivitu a vhodnou stravu. Také mohou pomoci doplňky stravy, které mohou pomoci zvládat lépe stres jako například bylinka Ashwagandha nebo hořčík.

Hormonální disbalance

Na vině jsou často hormonální změny. Mnoho žen citlivě reaguje na pokles hladiny estrogenů po porodu, podobně jako mohly reagovat na pokles nálady před menstruací. Dobré hormonální zdraví před otěhotněním může napomoci k lepší adaptaci po porodu.

Kdy vyhledat pomoc při depresi?

Pokud se objeví varovné signály, jako je neschopnost usnout, postarat se o dítě, nezájem o dítě a pocit selhání, je důležité hledat pomoc. Podpora psychologa či psychiatra může být klíčová, stejně jako pomocní linky a svěření se odborníkovi.

Zdroje:

https://www.psychiatry.org/patients-families/depression/what-is-depression

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/depression

https://www.nimh.nih.gov/health/topics/depression

https://www.nhs.uk/mental-health/conditions/depression-in-adults/overview

https://www.health.harvard.edu/mind-and-mood/six-common-depression-types

https://adicare.cz/sluzby/druhy-psychoterapie/kognitivne-behavioralni-terapie